हेरा: Difference between revisions
Content deleted Content added
Eukesh (खँल्हाबल्हा | योगदान) No edit summary |
Eukesh (खँल्हाबल्हा | योगदान) No edit summary |
||
Line २:
{{Infobox mineral
| name = हेरा
| category =
| boxwidth =
| boxbgcolor =
| image = Brillanten.jpg
| imagesize = 300 <!-- this value is in px -->
| caption = छगू स्क्याटरिङ चाकःलाःगु-ब्रिलियन्ट कट हेरां यक्व रिफ्लेक्टिङ फसेट क्यनि।
| formula = C
| molweight = 12.01 u
Line १८:
| tenacity =
| mohs = १०<ref name="GRG"/>
| luster = [[
| polish = [[
| refractive = 2.4175–2.4178
| opticalprop = Singly Refractive<ref name="GRG"/>
| birefringence =
| dispersion = .044<ref name="GRG"/>
| pleochroism =
| fluorescence=
| absorption = In pale yellow stones a 415.5 nm line is typical. Irradiated and annealed diamonds often show a line around 594 nm when cooled to low temperatures.<ref name="GRG"/>
| streak =
| gravity = 3.52 (+/- .01)<ref name="GRG"/>
| density = 3.5-3.53 g/cm³
Line ३४:
| diagnostic =
| solubility =
| diaphaneity = ट्रान्स्प्यारेन्ट निसें सबट्रान्सप्यारेन्ट निसें ट्रान्सलुसेन्ट
| other =
}}
Line ४७:
<!--Third paragraph: Mining and Distribution-->
हलिमया करिब ४९% हेरा मध्य व दक्षिणी अफ्रिकां उत्पादन जुइ। हेराया खनिजया तधंगु स्रोत क्यानाडा, भारत, रुस, [[ब्राजिल]], व अस्ट्रेलियाय् नं खने दु। हेराया क्रिस्टल [[किम्बरलाइट]] व [[ल्याम्प्रोइट]] [[भोल्क्यानिक पाइन]] छ्येला पृथ्वीया गर्वं लिकाइ। पृथ्वीया गर्वय् तच्वःगु प्रेसर व तापक्रम दैगुलिं अन हेरा दयाच्वनि। प्राकृतिक हेराया माइनिङ व इनेज्या यक्व वादविवादयअ विषय ख दसुया कथं [[कन्फ्लिक्ट हेरा]] '' (वा ''हि हेरा'') मीगु अफ्रिकी [[अर्धसैन्य]] पुचःतेत कायेछिं।
==Material properties==
|