क्यास्पियन सागर: Difference between revisions
Content deleted Content added
m r2.7.3) (रोबॉट: tl:Dagat Caspian की जगह tl:Dagat Kaspiyo जोड़ रहा है |
Eukesh (खँल्हाबल्हा | योगदान) Translated from http://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%95%E0%A5%88%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%A8_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%97%E0%A4%B0 (revision: 2000109) using http://translate.google.com/toolkit with about 86% human translations. |
||
Line १:
{{आज का आलेख}}
{{Infobox_lake
|lake_name = कैस्पियन सागर
|image_lake = कैस्पियन सागर का नक्शा.png
|caption_lake = कैस्पियन सागर का मानचित्र, जब यह मानचित्र बना था तब से [[अरल सागर|अराल सागर]] अपने मूल आकार से बहुत सिकुड़ गया है
|image_bathymetry =
|caption_bathymetry =
|coords = {{coord|40|N|51|E|type:waterbody|display=inline,title}}
|type = एण्डोरिक, खारा, स्थायी, प्राकृतिक
|inflow = [[वोल्गा नदी]]
|outflow = [[वाष्पीकरण]]
|catchment = {{convert|3626000|km2|sqmi|abbr=on}}<ref name="vanderLeeden"/>
|basin_countries = {{flagcountry|अजरबैजान}}<br /> {{flagcountry|ईरान}}<br /> {{flagcountry|कज़ाकिस्तान}}<br /> {{flagcountry|रूस}}<br /> {{flagcountry|तुर्कमेनिस्तान}}
|length =
|width =
|area = {{convert|371000|km2|sqmi|abbr=on}}
|depth = {{convert|184|m|abbr=on}}
|max_depth = {{convert|1025|m|abbr=on}}
|volume = {{convert|78200|km3|cumi|abbr=on}}
|residence_time = २५० वर्ष
|shore =
|elevation = {{convert|-28|m|abbr=on}}
|islands = ''बहुत से'' (''देखें[[#द्वीप|लेख]]'')
|islands_category = कैस्पियन सागर के द्वीप
|cities = [[बाकु]] (अज़रबैजान), [[राश्त]] (ईरान), [[अक़तऊ]] (कज़ाख़स्तान), [[मखाचकला]] (रूस), [[तुर्कमेनिस्तान|तुर्केम्बसी]] ([[तुर्कमेनिस्तान]]) (''देखें [[#कैस्पियन सागर के निकट के शहर|लेख]]'')
|reference = <ref name="vanderLeeden">वान डर लीडेन, ट्रॉएज़, एवं टॉड, एड्स, ''द वॉटर विश्वकोष'' द्वितीय संस्करण. चेल्सिया, एम.आई: लुविस पब्लिशर्स, १९९०, पृष्ठ १९६</ref>
}}
'''क्यास्पियन सागर''' (फ़ारसी: {{Nastaliq|ur|دریای مازندران}}, दरया-ए-माज़ंदरान), [[एसिया|एसिया]]या छगु पुखु ख गुकियात थुकिया वृहत आकारया कारणं सागर धाइगु या। मध्य एसियाय् स्थित थ्व पुखु क्षेत्रफलया हिसाबं हलिंया दकले तधंगु पुखु ख। थुकिया क्षेत्रफल ४,३०,००० वर्ग किलोमिटर व आयतन ७८,२०० घन किलोमिटर दु। थुकिया गनं बाह्यगमन मदु व थुकिया लः वाष्पीकरण द्वारा जक्क पिहां वनि। ऐतिहासिक रूपं थ्व हाकु सागरद्वारा बोस्फ़ोरस, ईजियन सागर व अथे हे कथं भूमध्य सागरनाप स्वागू विश्वास दु गुकिया कारणं थुकियात भूरचनाया आधारय् पुखु धाये मछिं। थुकिया खारापन १.२ प्रतिशत दु। थ्व हलिमया दक्वं समुद्रतयेगु कुल खारापनाया एक-तिहाई ख।
==नामोत्पत्ति==
थ्व विषयय् छुं विवाद दसां यक्व इतिहासकार तयेसं विश्वास या कि क्यास्पियन सागरया नां थुकिया सिथय् च्वनिपिं प्राचीन कास्पी जातिया नामं वःगु ख।<ref name="ref03vazab">[http://books.google.com/books?id=Al0jpyRDGe8C The Book of Iran: The History of Iranian Art], pp. 8, Alhoda UK, 2003, ISBN 9789649449142, ''... '' ''It seems possible that the name of the Caspian Sea and even the name Qazvin (which is the Arabic form of Caspian), a large city in the north of Iran, may have been derived from this word ...'' </ref>
* [[पुखु]]▼
==विवरण==
क्यास्पियन सागरय् हलिमया दक्वं पुखुया लखय् ४०-४४ % लः दु। तुर्कमेनिस्तान ,कज़ाख़स्तान, [[रुस|रूस]], अजरबैजान, [[इरान|ईरान]] थुकिया तटवर्ती देय् ख। थुकिया उत्तरी भाग चिजा जु गन थ्व ५- ६ मिटर जक्क गा वं, दक्षिणीय् धाःसा औसत गहराई १००० मिटरया आसपास दु। क्यास्पियन सागरयात प्राचीन मानकिपाय् क़ाज़्विन नं धाइगु या। थ्व नापं थुकियात ईरानय् दरया-ए-माज़ंदरान नं धाइगु या। हाकु सागर थें थ्व नं ऐतिहासिक व विलुप्त प्यारा-तेथिस सागरया अवशेष है गुकि लगभग ५५ लखः दँ न्ह्यः पृथ्वीया विवर्तनिक (टेक्टोनिक) पर्ततयेगु गतिविधिया कारणं भूमि-बंध जूवन। युरोपं वइगु भोल्गा खुसि, गुकिलिं युरोपया २०% भूमि क्षेत्रयात सिंचित याइ, व हे खुसि क्यास्पियन सागरया ८०% लःया स्रोत ख। थ्व नापं मेगु मू स्रोत युराल खुसि ख। थ्व सागरय् यक्व द्वीप दु, गुकिलि ऑगुर्जा आडा दकले तधं गुकिया हाकः ४७ कि.मि दु।
==किपा==
<gallery>
File:Caspian Sea from orbit.jpg|MODIS नं परिक्रमा यानाच्वंगु टेरा (उपग्रह) द्वारा काःगु किपा
File:TurkmenbashiSea.jpg|क्यास्पियन सागर तट,तुर्कमेनिस्तान
File:Mazandaransea02.jpg|क्यास्पियन सागर तट, बंदर अंजलि, इरान
</gallery>
== लिधंसा ==
<references></references>
== पिनेया स्वापू ==
{{commonscat|Caspian Sea|कैस्पियन सागर|position=left}}
* [http://www.parstimes.com/caspian/ क्यास्पियन सागर क्षेत्र]
* [http://www.caspianenvironment.org/ क्यास्पियन वातावरण कार्यक्रम]
* [http://globalguerrillas.typepad.com/globalguerrillas/2004/07/long_term_gg_ta.html टार्गेट: क्यास्पियन सी आयल] जॉन रॉब, २००४
* [http://www.caspage.citg.tudelft.nl/project.html डेटिंग क्यास्पियन सी लेवल चेन्जेज़]
{{विश्व की झीलें}}
[[Category:हलिमया पुखु]]
[[Category:]]
[[af:Kaspiese See]]
Line ५४ ⟶ १०४:
[[gv:Yn Vooir Chaspagh]]
[[he:הים הכספי]]
[[hi:कैस्पियन सागर]]
[[hif:Caspian Sea]]
Line ९२ ⟶ १४३:
[[mzn:مازرون دریا]]
[[nds:Kaspische See]]
[[nl:Kaspische Zee]]
[[nn:Kaspihavet]]
|